N�kter� emoce n�s mohou �pln� pohltit, t�eba hn�v. A pak je neprojevujeme zrovna p��jemn�. Jak m��eme pro��t sv� emoce, ani� bychom t�m lidi kolem sebe zra�ovali?
�Emoce jsou �asto spjaty s t�lem a t�lesn�mi symptomy � bije mi srdce, sev�u p�sti, t�esou se mi ruce nebo hlas, to�� se mi hlava. T�lo n�m pom�h� emoce proc�tit. Jazyk m� pro pojmenov�n� emoc� mnoho slov � nervozita, hn�v, frustrace, zu�ivost... Ty zrcadl� mnoh� odst�ny intenzity, hloubky nebo zp�sobu pro��v�n�. Abychom se ve sv�ch emoc�ch vyznali, pot�ebujeme procvi�ovat schopnost introspekce, pohledu do sv�ho vnit�n�ho sv�ta,� vysv�tluje Krist�na Ka�aljakov�. N�kdy se od sv�ch emoc� odpoj�me, nepro��v�me je. ��m to je? A d� se s t�m n�co d�lat? �Kdy� jsou emoce p��li� siln�, stra�ideln� a nebezpe�n�, d�v� smysl se od nich odst�ihnout, nec�tit je. A v n�kter�ch situac�ch to m��e b�t celkem u�ite�n� strategie, t�eba kdy� se rodi�e p��li� nahlas h�daj�, d�t� se m��e odst�ihnout od strachu, pocitu ohro�en�. Dan� za toto odst�i�en� pak m��e b�t emo�n� plochost, neschopnost pro��vat hlub�� emoce. Pocity se ale daj� znovu objevit a m��eme se nau�it je regulovat, aby n�m nebraly kormidlo z rukou,� doporu�uje psycholo�ka.
N�kter� emoce n�s mohou �pln� pohltit, t�eba hn�v. A pak je neprojevujeme zrovna p��jemn�. Jak m��eme pro��t sv� emoce, ani� bychom t�m lidi kolem sebe zra�ovali? �Kl��em k tomu, abych druh� nezra�ovala, je samotn� uv�dom�n� si toho, �e se mi n�co d�je. D�v� mi to mo�nost mluvit o sv�m pro��v�n�, informovat druh�ho o tom, co pro��v�m, a p�irozen� pojmenovat i pot�eby, kter� z toho vypl�vaj�. A m��eme to ud�lat i ve t��d�, p�i pr�ci s d�tmi: �D�ti, dneska jsem se za cel� den nestihla naj�st, m�m hlad a jsem nerv�zn�. Mus�m tedy rychle n�co sn�st.� Tak�e pop�u situaci, sd�l�m, jak se c�t�m a co pot�ebuji. Jist�e tomu mal� d�ti mo�n� �pln� neporozum� a mo�n� nedok�ou pln� respektovat moje pot�eby, ale postupn� je s t�m budu seznamovat a ukazovat jim, jak si mohu ur�ovat hranice. D�ti pak tyto strategie za�nou p�irozen� t� pou��vat,� vysv�tluje Krist�na Ka�aljakov�.
D�ti dnes za sebou maj� n�ro�n� dvoulet� obdob� pln� r�zn�ch omezen�. M��e b�t i tato situace d�vodem, pro� c�t� hn�v? �Ano, ur�it�,� potvrzuje psycholo�ka. �Hn�v nemus� v�dom� plynout z konkr�tn�ch d�vod�. D�ti byly zav�en� v izolaci, �asto se nemohly setk�vat na h�i�t�ch, p�i sportu, na r�zn�ch z�jmov�ch krou�c�ch. Nefungovala divadla ani kina, dokonce ani mate�sk� centra. Doba prov��ila rodinn� vztahy � n�kter� rodiny vy�ly ze situace pos�len�, jin� se ale rozpadly a d�ti byly sv�dky konflikt� a agrese.�
Co kdy� hn�v obr�t� proti sob�? Jak to pak vypad�? M��e se to projevit t�eba �zkost� nebo depres�? �Ano, hn�v se m��e projevit tak� t�m, �e se �lov�k st�hne do sebe, m� pocit vlastn� neschopnosti, sn�en� sebed�v�ry. M��e si ��kat: �Pro� mus�m b�t tak neschopn�, ostatn� v�echno zvl�daj� bez chyb, jen j� to nedok�u. M�l bych se v�c sna�it�� Tato �asto neuv�domovan� vnit�n� �e� d�t� vede k tomu, �e m� pocity ne�sp�chu a �zkosti v ka�d� situaci, v n� by mohlo jen trochu selhat. Vede ho a� ke hlubok�m pocit�m bezmocnosti a zbyte�nosti,� popisuje psycholo�ka.
Jak pozn�me, �e se d�t� psychicky tr�p�? I na to jsem se ptala Krist�ny Ka�aljakov�. �Sledujeme, jak se b�n� chov�n� dan�ho d�t�te prom�nilo. M��e se za��t vyh�bat n�kter�m situac�m, nechce tvo�it s n�kter�mi d�tmi dvojici, je ti���, nebo se naopak projevuje hlasit�ji. M��ou se objevit i t�lesn� p��znaky, jako je bolest b�icha nebo hlavy, nechutenstv�, vy�erp�n� D�t� nechce chodit na krou�ky, odm�t� aktivity, kter� ho d��v bavily. Kdy� se ho zept�me, jak bylo ve �kole, odpov�d� stru�n�. Vyh�b� se kontaktu s n�kter�m pedagogem, zav�r� se do pokoje, nep�im��en� reaguje na sv�ho sourozence��
D�t� samoz�ejm� pot�ebuje odbornou pomoc. M��eme mu ale n�jak pomoci i my sami? I na tuto ot�zku odpov�d� Krist�na Ka�aljakov�. �Ur�it� mu dok�eme pomoci i my sami. Nezastupiteln� m�sto v �ivot� d�t�te m� vztah s rodi�i nebo jinou bl�zkou osobou. Proto v poradensk� pr�ci pracujeme pr�v� s rodi�i, vedeme je k tomu, aby sv�mu d�t�ti byli oporou. Hodn� se mluv� o tom, �e p��tomnost dal�� osoby pom�h� p�i regulaci intenzivn�ch pocit�. Nejd�le�it�j�� je udr�et si vlastn� vnit�n� klid, kter� pak d�t� m��e zrcadlit. Kdy� d�t�ti aktivn� a empaticky naslouch�me, m��eme mu t�m pomoci zvl�dat emoce, o kter�ch s n�mi m��e hovo�it. Uv�domujeme si vlastn� d�ch�n� � prodlou��me n�dechy a v�dechy, co� d�t� n�kdy p�irozen� nalad� a p�ipoj� se s vlastn� dechovou regulac�. Nejv�t�� v�znam ale pro d�ti m� to, �e si na n� najdeme �as a zaj�m�me se o to, jak vid� v�ci kolem sebe.
�D�ti, s nimi� pracuji, �asto p�ich�zej� s emocemi, kter� jim znep��jem�uj� ka�dodenn� �ivot. N�kter� se nedok�ou zbavit �zkostn�ch pocit�, m�vaj� sev�en� b��ko, boj� se ud�lat jakoukoli chybu. Rad�ji jsou tich�, vlastn� skoro neviditeln�. Jin� d�ti p�ich�zej� s t�m, �e maj� obt�e se zvl�d�n�m hn�vu a frustrace, kter� �asto p�ech�zej� a� do fyzick� podoby v��i jin�m d�tem nebo dosp�l�m. Z�kladem pr�ce s d�tmi je hra, spole�n� se pono��me do snov�ho sv�ta, kde objevujeme r�zn� postavy, zv��ata, zem�. Postavy postupn� o�ivujeme t�m, �e rozehr�v�me jejich roli. N�kdy postavu p�edstavuji j�, jindy d�t� nebo n�jak� ply��k, hra�ka nebo pol�t��ek, nebo postavu nakresl�me. D�le�it� je, �e n�m to umo�n� p�ehr�t naplno toho, kdo je vystra�en�, i toho, kter� zastra�uje; toho, kdo se zlob�, i toho, kdo je zran�n�. �asto se u toho hodn� nasm�jeme, ale z�rove� pojmenov�v�me, co c�t�me. Z toho mnohdy p�irozen� vyplyne, co bychom pot�ebovali. Hrou se tedy u��me mluvit o sv�ch pocitech a pot�eb�ch,� popisuje psycholo�ka.
Krist�ny Ka�aljakov� jsem se zeptala na praktick� p��klad pr�ce s d�tmi. �Pracuji nap��klad s hol�i�kou, kter� se r�no �patn� chod� do �koly. Bol� ji b��ko, je smutn�, cht�la by rad�ji z�stat doma. Spole�n� se pust�me do zkoum�n� bolest� b��ka. Hol�i�ka popisuje, jako by ji v b��ku n�co hryzalo. P�em��l�me, co by to mohlo b�t za hryzo�e. Hol�i�ka p�ijde s n�padem my�ky-hryzky, kter� j� b�h� po t�le. D�me j� proto jm�no Hryzo�ka. Je to celkem mil�, vystra�en� my�ka. D�venka ji zvl�dne uklidnit t�m, �e si polo�� tepl� dlan� na b��ko a pomalu d�ch�, a tak d�l� Hryzo�ce v�c m�sta v brl��ku. Ze setk�n� odch�z� s t�m, �e kdy� se Hryzo�ka znovu objev�, v�, jak se o ni postarat.�
U mnoh�ch d�t� se podobn� �zkostn�, nebo dokonce depresivn� pocity objevily v dob� pandemie. �Doba pandemie neprosp�la kamar�dsk�m a soci�ln�m vztah�m a mnoh� d�ti to frustrovalo. Tak� m�ly obt�e soust�edit se na vyu�ov�n� online. Jin�m d�tem ale bylo naopak dob�e, u��valy si zn�m� dom�c� prost�ed� a n�ro�n� pro n� byl n�vrat do �koly, proto�e b�hem pobytu doma ztratily n�vyky, kter� si d��ve vybudovaly. Dal�� d�ti m�ly obavy z ����c�ho se viru. N�kter� d�ti z�staly na sv� obavy samy a c�tily tak obrovskou bezmoc, m�ly dojem, �e selhaly.�
Krist�na Ka�aljakov� vytvo�ila pracovn� se�it Kde tr��?!?, kter� je ur�en d�tem. Co v n�m �ten��i najdou? ��ten��i v n�m najdou zpracovan� t�ma hn�vu v podob�, v jak� je pro��v�m sama ve sv�m emo�n�m sv�t�, jak se s n�m setk�v�m v roli m�my dvou syn� a tak� jak s n�m pracuji v r�mci sv� pr�ce �koln� psycholo�ky. D�ky p�ipraven�m cvi�en�m maj� d�ti mo�nost poznat v bezpe�n�m prost�ed� sv�j hn�v a experimentovat s jeho zvy�ov�n�m a sni�ov�n�m. Cvi�en� jsou zasazena do detektivn�ho prost�ed�, jeho� hlavn� hrdina m� cholerickou povahu. To d�tsk�mu �ten��i umo�n� sledovat, jak se tato emoce rozv�j�, kulminuje a ustupuje. C�lem bylo poskytnout d�tem nadhled ve vn�m�n� hn�vu. Se�it je hrav�, ur�en� k tomu, aby do n�j d�ti kreslily. D�ky kreslen�, �m�r�n� a psan� se st�vaj� sou��st� d�je a maj� mo�nost interagovat s komiksov�mi hrdiny,� popisuje autorka.
�M��eme jej pou��t i p�i spole�n� pr�ci ve t��d�,� potvrzuje psycholo�ka. �D�ti maj� mo�nost sd�let sv�j pohled na v�c a objevovat, �e neexistuje jeden spr�vn� zp�sob, jak pro��vat emoce. U�� se r�znorodosti pro��v�n� a pot�eb. Pracovn� se�it nav�c otv�r� i dal�� t�mata, pracuje se tam s mapou, p�e se o sopk�ch, o mo�i a mo�sk�ch proudech, o pot�p�n�, dvou konceptech �asu� D�ti mohou p��b�hem putovat spole�n� a sd�len� dobrodru�stv� je pak o to intenzivn�j��.�
Pocity hn�vu a emo�n� bou�e mohou za��vat i u�itel�. Co by psycholo�ka Ka�aljakov� poradila jim?
�U�itelsk� povol�n� je n�ro�n�, vy�aduje obrovskou d�vku trp�livosti. A i zku�en�m pedagog�m n�kdy povol� nervy. D�le�it� je naj�t si na sebe �as, postarat se o sebe a svou pohodu. Dop��t si kr�tkou p�est�vku alespo� na t�i n�dechy a v�dechy, na kr�tk� pohled z okna, prota�en� zad, hrne�ek �aje� Sama v�m, �e n�co takov�ho p�edstavuje ve �kole �asto nadlidsk� �kol, podobn� pauza m� ale z�zra�n� ��inky. Vlastn� emoce ve t��d� nezamaskujeme, d�ti je p�irozen� vyc�t� a vn�maj�, �e se chov�te jinak, v�ce se zlob�te, jste smutn�j�� nebo radostn�j�� ne� obvykle. Vn�m�n� d�t� podpo��te t�m, �e �eknete: �Dnes se n�jak nec�t�m ve sv� k��i, pom��e mi, kdy� budete mluvit ti�eji a nastra��te ou�ka, abyste m� dob�e sly�ely,� nebo �Dnes jsem trochu rozzloben�. Nem� to s v�mi nic spole�n�ho, ale moc mi pom��e, kdy� dnes budete dodr�ovat domluven� pravidla.��
Krist�na Ka�aljakov� je slovensk� psycholo�ka, autorka knih pro d�ti a ilustr�torka. Ve sv� nov� komiksov� knize Kde tr��?!? prov�d� d�ti sv�tem emoc�.
T�hotenstv� |
D�t� |
(C) 1999-2024 Rodina Online, v�echna pr�va vyhrazena.