V sou�asn� dob� �ije v �esk� republice asi 800 000 diabetik�.
Z tohoto celkov�ho po�tu tvo�� 7 % diabetik� 1. typu, co� je (na rozd�l od �v�t�inov�ho� diabetu 2. typu) autoimunitn� onemocn�n�, kde se uplat�uj� faktory genetick� i faktory vn�j��ho prost�ed�. Znamen� to, �e vlastn� imunitn� syst�m omylem zni�� beta bu�ky slinivky b�i�n�, kter� produkuj� inzulin�
Jak� jsou zku�enosti mlad�ch rodi�� mal�ho d�t�te s touto zat�m nevyl��itelnou chorobou? P�ed t�emi lety byla diagnostikov�na tehdy p�tilet�mu chlapci � p�ed�kol��kovi, jeho� rodi�e byli ochotni se o sv�j p��b�h pod�lit.
�Na p�tilet� prohl�dce v kv�tnu nic nenasv�d�ovalo, �e by m�l b�t n�jak� probl�m. Pak se ale na p�elomu listopadu a prosince syn za�al v noci pomo�ovat,� za��n� vypr�v�t jeho maminka. A pokra�uje: �K t�mto nehod�m doch�zelo jenom v noci, nikdy b�hem dne, t�eba ve �kolce. Syn byl v�dycky huben�j�� d�t�, m� k tomu genetick� p�edpoklady, ale jedl dob�e, dokonce te� m�l zv��enou chu� k j�dlu. Konzultovali jsme situaci s d�tskou l�ka�kou, byl nasazen brusinkov� prepar�t a dohodli jsme se, �e situaci budeme �e�it po V�noc�ch s t�m, �e se do t� doby mo�n� probl�m s�m uprav� a odezn�.
V druh� polovin� prosince v�ak v�ci dostaly rychl� sp�d. Syn b�hem snad t�� dn� vyhubl �na kost� a vypadal velmi nezdrav�, i kdy� p�etrv�vala zv��en� chu� k j�dlu. Najednou za�al tak� mnohem v�c p�t a mo�it. Napadlo n�s, zda se nem��e jednat o �d�tskou cukrovku�, a okam�it� jsme nav�t�vili d�tskou l�ka�ku se vzorkem rann� mo�i. Testovac� prou�ek zaznamenal cukr. Pan� doktorka n�s sice chl�cholila, �e to je�t� nemus� nic znamenat, ale hned vypsala ��danku na odb�r krve a druh� den jsme si m�li zavolat. R�no ale volala sama, �e syn m� velice vysokou glykemii a je nutn� hospitalizace.�
�Za t�i hodiny od jej�ho telefon�tu u� jsme byli se synem v nemocnici. Vzpom�n�m si, �e jsem si p�ipadala, jako kdy� sleduji n�jak� film � v�dy� jsem p�i�la do nemocnice s d�t�tem, kter�mu do t� doby nic z�sadn�ho nebylo, a te� mi l�ka� sd�lil, �e je situace v�n�, ale �e d�t� �zachr�n��� vzpom�n� maminka.
Rodi�e byli je�t� uji�t�ni, jak� je �t�st�, �e byl na za��tku 20. stolet� objeven inzulin, a pak u� �lo v�e jako na dr�tk�ch � chlapci byla nap�chnuta kanyla, pod�na kapa�ka a druh� den d�t� ji� nevypadalo tak �alostn� jako p�r hodin p�edt�m�
A maminka popisuje d�le sv� pocity: �I kdy� jsem st�le je�t� �pln� �nev��ila�, �e syn m� cukrovku skute�n� napo��d, m�la jsem z�rove� paradoxn� dobr� pocit � �e l�ka�i v�d�, co mu je, a �e je to �e�iteln�. U�ila jsem se aplikovat inzulin pomoc� injek�n�ch st��ka�ek � mus� to b�t, museli jsme zvl�dnout i tuto techniku. Jakmile jsme to po p�r dnech dok�zali, p�i�la na �adu inzulinov� pera a aplikace s nimi je jednoduch�. Pak jsme se u�ili �norm�ln� j�st�, co� znamen� u takto nemocn�ho d�t�te u�it se v�it v podstat� v�echno, co mu d�te na tal��, kuchy�skou v�hu m�te v ruce n�kolikr�t za den. Diabetick� re�im je v tomto p��pad� tvrd�, v�jimky neexistuj�, v�e mus� b�t p�esn�, v ur�it� �as a n�kolikr�t denn�! Zprvu to p�sob� ��len� � nedok�zala jsem si p�edstavit ani b�n� rodinn� v�let, nato� n�v�t�vu restaurace n�kdy v budoucnu. Ale je to v�e v�c zvyku a discipl�ny, po �ase automaticky zvl�dnete v�e, co se diabetu t�k�.
P�edev��m jsme ale museli p�ed�kol��kovi vysv�tlit a hlavn� v�dy dodr�ovat, �e od te� si nem��e vz�t jen tak ani rohl�k �i jablko, nato� l�z�tko nebo t�eba kope�ek zmrzliny, pokud nem� zrovna hypoglykemii. P�tilet� d�t� najednou muselo b�t mnohem zodpov�dn�j�� ne� o n�kolik let star�� d�ti.�
Maminka tak� zd�raz�uje, �e nem� smysl hledat p���inu, pro� zrovna va�e d�t� m� cukrovku, ani se hroutit � zb�sil� rychlost ud�lost� to ani nedovol�! �Fungujete, proto�e mezi�as neexistuje, d�t�ti je nutn� srovnat glykemie, d�le�it� je b�t tu pro n� jako rodi�e a co nejrychleji se p�izp�sobit nov� situaci, kter� ovlivn� rodinn� �ivot i sourozence nemocn�ho d�t�te, kter� � i kdy� si mysl�te, �e ne � bude zpo��tku na druh� koleji, a v�e se bude to�it kolem diabetick�ho re�imu a �ast�ch kontrol,� ��k�.
A dod�v�: �Podle n�s je kl��ov� p�istupovat k d�t�ti s diabetem �norm�ln�. Samoz�ejm�, mus� se dodr�ovat re�im, n�co d�t� zkr�tka nem��e, je ale i hodn� toho, co m��e. Osv�d�ilo se n�m hledat sp�e v�hody ne� nev�hody. Jsme r�di, �e syn m��e j�st v podstat� cokoli, ale v�e mus� b�t p�esn� odv�en� a v p�esn�ch �asov�ch intervalech, ne kdy� chce a m� chu� jen tak n�co zakousnout. Cukrovku je t�eba p�ijmout jako sou��st rodinn�ho �ivota a zd� se n�m, �e d�ky tomuto synovu onemocn�n� je kvalita na�eho �ivota jaksi na �vy���m stupni� � ut��dili jsme si priority, nebyl a nen� �as zab�vat se malichernostmi. Tak� se prot��dilo na�e okol� � z�stali n�m opravdov� p��tel� a p�ibyli i nov�.�
�N� syn chodil do �kolky v�dycky r�d. Kdy� mu byl diagnostikov�n diabetes 1. typu, bylo nutn� sezn�mit veden� mate�sk� �koly, u�itelky a hospod��ku s kucha�kami s novou situac�, kter� vy�adovala ur�it� opat�en�. Jako zcela nep�ekonateln� probl�m se na po��tku p�ekvapiv� jevil postoj pr�v� pracovn�k� kuchyn� a pan� hospod��ky. Jejich reakce na sd�len� o synov� chorob� nebyla adekv�tn� ani empatick� Pracovnice kuchyn� se nesna�ily hledat �e�en�, rovnou se vyj�d�ily, �e dietn� j�dla v ��dn�m p��pad� va�it nebudou, necht�ly si nechat nic vysv�tlit.
M�li jsme ale �t�st� na �editelku i z�stupkyni a na v�born� u�itelky, kter� okam�it� �ekly, �e ony s t�m, aby se d�t� s touto chorobou ve �kolce adaptovalo, nemaj� nejmen�� probl�m. I kdy� se vyskytly i takov�, kter� nech�paly, pro� se jejich kolegyn� ze synovy t��dy cht�j� na jeho adaptaci ve �kolce pod�let�
V�dy je to o lidech a d�kujeme osv�cen� pan� �editelce a pan� z�stupkyni, kter� sice ��dn� p�edchoz� zku�enosti s d�t�tem s diabetem nem�ly, ale nev�haly a p�ipadalo jim d�le�it�, aby d�t� p�l roku p�ed n�stupem do prvn� t��dy mohlo pokra�ovat ve �sv� �kolce. Bylo jim jasn�, �e b�t odtr�en� od kamar�d� a muset si zvykat v jin� �kolce by synovi situaci nijak neuleh�ilo.
Komplikovan� bylo v�ak i nad�le chov�n� person�lu kuchyn�, nap�. odva�ovat j�dlo � sva�iny, p��lohu � a tak� va�it �aj musely denn� pan� u�itelky. Uk�zalo se toti�, �e odl�t �aj zvl, ne� se oslad�, aby byl vhodn� pro diabetick� d�t�, z n�jak�ho d�vodu nebylo pro kucha�ky mo�n� M�ly z�ejm� neobjektivn� a zna�n� zveli�en� strach, co kdyby se d�t�ti p�it�ilo � a v d�sledku toho se naprosto distancovaly,� vypr�v� maminka.
Existuje samoz�ejm� tak� mo�nost, �e by diabetick� d�t� ve �kolce neob�dvalo, ale podle z��astn�n�ho psychologa, kter�ho rodi�e vyhledali, p�edstavuje spole�n� j�dlo pro d�t� d�le�itou soci�ln� vazbu, tak�e tuto mo�nost nedoporu�il.
�Nejd�le�it�j�� byl nesporn� fakt, �e za adaptac� syna st�la pln� �editelka mate�sk� �koly a u�itelky v tom nevid�ly ��dn� probl�m. Samoz�ejm�, kdyby cokoli nefungovalo, komunikovali bychom d�l, hledali bychom spole�n� �e�en�. Jako rodi�e jsme jim byli neust�le k dispozici a intenzivn� komunikace mezi v�emi z��astn�n�mi stranami byla samoz�ejmost�. Poda�ila se na v�bornou!� ��k� maminka.
Diabetes mellitus 1. typu se m��e projevit v jak�mkoliv v�ku a V�DY vy�aduje l��bu inzulinem. Jde o autoimunitn� onemocn�n�, kde se uplat�uj� faktory genetick� i faktory vn�j��ho prost�ed�. Znamen� to, �e vlastn� imunitn� syst�m omylem zni�� beta bu�ky slinivky b�i�n�, kter� produkuj� inzulin�
�Zdrav� slinivka b�i�n� m� kolem 1 000 000 Langerhansov�ch ostr�vk�, i kdy� tento po�et je ji� od narozen� zna�n� variabiln�. Ostr�vky jsou velk� asi 50�400 �m a obsahuj� kolem 2�3000 bun�k. Asi dv� t�etiny z nich p�edstavuj� beta bu�ky. P�i zni�en� 75�85 % beta bun�k se objevuj� zv��en� hodnoty glykemi� z nedostatku t�lu vlastn�ho inzulinu.
Genetick� predispozice sama o sob� diabetes nevyvol�, to se stane a� po setk�n� s faktorem (nap�. virov� onemocn�n�), kter� spust� autoimunitn� proces vedouc� ke zni�en� beta bun�k. Pr�kaz p��tomnosti autoimunitn�ho procesu lze prok�zat stanoven�m n�kter�ch autoprotil�tek.
Pokud nen� diabetes 1. typu dlouhodob� dob�e kompenzov�n, vede k v�voji z�va�n�ch pozdn�ch komplikac�, kter� jsou podobn� komplikac�m p�i diabetu 2. typu. I pacient s diabetem 1. typu m��e m�t komplikace v oblasti c�v v�etn� c�v srdce a m��e se do�kat amputace kon�etiny. Zn�t sv� c�lov� hodnoty kompenzace a m�t maxim�ln� snahu o jejich dosa�en� jsou nejlep�� prevenc�. Mezi nejmodern�j�� terapie pat�� l��ba inzulinovou pumpou ve spojen� s kontinu�ln�m monitorov�n�m cukru v krvi pomoc� senzor�,� uv�d� na www.cukrovka.cz prof. MUDr. Franti�ek Saudek, DrSc.
Z mate�sk� na z�kladn� �kolu odch�zel chlapec s t�m, �e se v�echno zvl�dlo, a u�itelky v M� pr� dokonce prohl�sily, �e se r�dy obohatily o novou zku�enost, do diabetick�ho re�imu se zapracovaly rychle a chlapec fungoval v mate�sk� �kole �pln� stejn� jako ostatn� d�ti. Podle rodi�� ho u�itelky maxim�ln� podpo�ily, n�pomocn� byla ur�it� i dobr� atmosf�ra ve t��d� a jistota, se kterou k n�mu p�istupovaly � vn�mal od nich, �e je v�tan�, poda�ilo se jim vz�jemn� nav�zat velmi p�kn� vztah.
�Zva�ovali jsme sice mo�nost odkladu �koln� doch�zky ze zdravotn�ch d�vod�, ale proto�e se poda�ilo u syna nastolit v mate�sk� �kole b�n� re�im a v�e jsme probrali s l�ka�i i s psychologem, mohl syn nastoupit nakonec do �koly se sv�mi vrstevn�ky, co� jsme pova�ovali za d�le�it�, a p�ech�zel tam pln� adaptovan�. Bylo to spokojen�, vesel� d�t�, na sv�j v�k velmi zodpov�dn�, dodr�uj�c�, co je t�eba, spolupracuj�c� s dosp�l�mi, kter� se t�ilo do prvn� t��dy a obdivuhodn� zvl�dlo p�ijmout nov� re�im za sv�j,� vypr�v� d�le maminka.
A dod�v�, �e se �koln� j�delnou nebyla tentokr�t sebemen�� komplikace, rodi�e p�edem vyjednali ve�ker� nutn� z�le�itosti a vedouc� �koln� j�delny i kucha�ky byly v�dy ochotn� a mil�, dalo se na v�em pr�b�n� domluvit. Pro rodi�e to byla diametr�ln� odli�n� zku�enost oproti jedn�n� pracovn�k� kuchyn� v mate�sk� �kole. Je patrn�, jak moc z�le�� na konkr�tn� skupin� lid�, a kv�li tomu, jak se zachovaj�, mohou nastat naprosto odli�n� d�sledky jejich chov�n�, v n�kter�ch p��padech � jak se pozd�ji uk�zalo � pro d�t� t�m�� �fat�ln�.
�P�ekvapilo n�s, �e veden� z�kladn� �koly, kam m�l syn nastoupit, odm�tlo edukaci u�itelkou mate�sk� �koly, p��padn� l�ka�em, kter� by hlavn� t��dn� u�itelku podrobn�ji sezn�mil s pot�ebami mal�ho diabetika. Tak� jsme se divili, �e na prezentaci diabetick�ho re�imu sta�il jeden rodi�. Cht�li jsme se z��astnit oba, proto�e od za��tku, kdy byla choroba synovi zji�t�na, n�m v�dy p�i�lo d�le�it� se z�sadn�ch okam�ik�, zm�n a konzultac� z��astnit jako rodi�e oba dva. Zarazilo n�s, kdy� jsme se dozv�d�li, �e sta�� jeden, ale vyhov�li jsme. Zp�tn� to pova�ujeme za chybn� rozhodnut�.
Podpora t��dn� u�itelky i v�ech dal��ch osob, kter� p�ich�zely se synem do kontaktu, byla z na�� strany mysl�m maxim�ln�, stejn� jako tomu bylo ve �kolce. Zp�tnou vazbu, jak v�e prob�h�, m�la tak� diabetolo�ka.
Bohu�el po osmi m�s�c�ch str�ven�ch v prvn� t��d�, kdy byl syn �ast�ji nemocn�, tedy v�ce doma ne� ve �kole, bylo pl�iv� a p�es snahu doj�t ke smyslupln�mu �e�en� a zvl�dnut� adaptace patrn�, �e se to �pln� neda��. Naprosto selhala kooperace s t��dn� u�itelkou t�kaj�c� se synova diabetick�ho re�imu.
Aplikaci inzulinu p�ed ob�dem jsme v�dycky zaji��ovali my, rodi�e. T��dn� u�itelka se v�ak odm�tla pot�ebami syna jakkoli zat�ovat, v�e nechala na asistentce pedagoga. Bylo j� zat�ko zpomalit v�uku, po�kat, ne� si syn zm��� glykemii, stejn� tak na v�letech a �koln�ch akc�ch byl probl�m na n�j chv�li po�kat. V kombinaci s rychlej��m tempem v�uky, mno�stv�m dom�c�ch �kol� a nedod�lan� pr�ce, kterou musel v�dy do posledn�ho p�smenka dopracov�vat doma, na n�j byl vyv�jen naprosto nep�im��en� tlak, co� se odrazilo jak na jeho psychick� str�nce, tak na v�kyvech glykemick�ch hodnot, a kompenzace diabetu tak byla v podstat� nulov�. Syn na tom byl po zdravotn� i psychick� str�nce zle, glykemie kv�li zv��en�mu stresu p�ipom�naly horskou dr�hu a nechu� ke �kole se zvy�ovala p��mo �m�rn�.
Pan� asistentka ve t��d� se sice velmi sna�ila, ov�em nen� mo�n�, aby t��dn� u�itelka byla mimo d�n� a v�e �lo mimo ni. Zprvu n�m jej� obavy i jak�si odstup p�i�ly pochopiteln�, za��tek b�v� slo�it�j��, ale postupn� se situace stala ne�nosnou a nabyla a� obludn�ch rozm�r�. Po�et denn�ch m��en� rapidn� stoupl, syn se p�i vyu�ov�n� v�ce m��il glukometrem, ne� u�il. Demotivace a odpor ke �kole byly u takto mal�ho d�t�te a� neskute�n�! Ve �kole ho bavil jen t�locvik a �koln� dru�ina, kde se pan vychovatel velice sna�il mu pom�hat, a i kdy� na za��tku vyj�d�il ur�it� obavy, zvl�dl v�e bravurn�.
Kdy� jsme se sna�ili promluvit s veden�m, dozv�d�li jsme se, �e o�er�ujeme pedago�ku. P��nosn� diskuse s hled�n�m dal��ch mo�nost� to nebyla.
Nakonec jsme u� d�le ne�ekali a zm�nili jsme �kolu. Vyrovnat se s mnoha zm�nami, znovu se za�le�ovat do kolektivu, nal�zt ztracenou sebed�v�ru by bylo t�k� pro dosp�l�ho, nato� pro d�t�. Z�rove� se syn p�ipravoval na p�ezku�ov�n� a dopl�oval si l�tku, aby dohnal v�ce ne� dvoum�s��n� absenci zp�sobenou ne�nosnou situac� v b�val� �kole a mohl v�bec ukon�it prvn� t��du. Nejprve bylo nutn� napravit zdravotn� str�nku a srovnat glykemie, aby se dalo postupovat v�bec n�jak�m zp�sobem d�l�
V sou�asn� dob� je syn ji� t�e��k. M� ch�paj�c� u�itelku, kter� pln� kooperuje jak s dal��mi osobami, kter� jsou s n�m ve �kole v kontaktu, tak s n�mi, rodi�i, i l�ka�kou, veden� �koly se pr�b�n� samo zaj�m�, jak cel� proces adaptace postupuje. Do �koly chod� r�d, vr�tila se mu motivace, glykemie se srovnaly. Klid a pohoda spolu s vl�dnost� a snahou, kter� z t�chto lid� vyza�uj�, vytv��ej� prost�ed�, kde se syn c�t� dob�e. Je to o p��stupu a snaze nal�zt �e�en� a p�edev��m o klidn� atmosf��e a nep�et�ov�n� d�t�te. Kdo vid�l, v jak�m byl syn stavu na konci prvn� t��dy � smutn�, vyd�en� d�t� �, a vid�, jak je na tom dnes, zaznamenal, jak rozkvetl a nau�il se znovu sm�t. Kolektiv d�t� ve t��d�, kde nyn� je, ho p�ijal d�ky empatick�mu p��stupu t��dn� u�itelky velice mile, je jeho sou��st�, a kdy� jdou d�ti na v�let, neexistuje, aby se nepo�kalo a aby kv�li m��en� glykemie musel spolu��ky dob�hat.
Toto je n� osobn� p��b�h, st�le se u��me, aktu�ln� p�izp�sobujeme �ivotu s diabetem a v��me si ka�d�ho setk�n� s lidmi, kte�� usnad�uj� mal�mu klukovi, ale tak� n�m, jeho rodi��m, cestu, kter� n�kdy nen� jednoduch�. Pat�� jim n� d�k!� uzav�r� sv� vypr�v�n� chlapcova maminka.
Diabetes 2. typu, o kter�m dnes n�kte�� l�ka�i hovo�� jako o epidemii 21. stolet�, nebo� po�et diabetik� 2. typu st�le nar�st�, m��eme � na rozd�l od diabetu 1. typu � ovlivnit sv�m �ivotn�m stylem.
Pozitivn� je, �e n�m t�lo samo poskytuje varovn� sign�ly. Ve f�zi prediabetu tedy je � pokud pochop�me, co n�m t�lo sd�luje � je�t� mo�n� rozvoji diabetu p�edej�t, nebo ho alespo� v�znamn� odd�lit. Je to takov� posledn� �ance, kterou n�m t�lo d�v�. To plat� ov�em pouze u diabetu 2. typu, diabetu 1. typu nelze zm�nou �ivotn�ho stylu p�edch�zet.
Na prediabetes pouk�e zv��en� cukr v krvi, kter� v�ak je�t� nedosahuje hodnot diagnostick�ch pro diabetes. Jedn� se o zdravotn� stav, kter� nejen�e v p��pad� jeho nel��en� vede k rozvoji cukrovky, ale z�rove� v�razn� zvy�uje riziko kardiovaskul�rn�ch i onkologick�ch onemocn�n�.
Prediabetes b�v� v�t�inou odhalen p�i preventivn�ch vy�et�en�ch u praktick�ho l�ka�e nebo u internisty �i kardiologa v r�mci sledov�n� jin�ho onemocn�n�, pov�t�inou ischemick� choroby doln�ch kon�etin, ischemick� choroby srde�n� nebo c�vn� mozkov� p��hody.
Pokud se prediabetes ne�e��, je t�m�� jist�, �e se b�hem n�kolika let p�em�n� v opravdovou cukrovku. Krom� onemocn�n� cukrovkou hroz� prediabetik�m �ast�ji i srde�n� infarkty a mozkov� p��hody, proto�e zv��en� hladina cukru v krvi po�kozuje c�vn� st�ny. Zvy�uje se i riziko n�dor�, nap��klad tr�vic�ho traktu.
Pacienti s prediabetem se �asto sna�� z j�deln��ku vy�adit cukry. Vyh�bat se sladkostem a rafinovan�m cukr�m je samoz�ejm� spr�vn�. �kodliv� je ale zejm�na nadm�rn� konzumace druhotn� zpracovan�ho masa, tedy uzenin, sal�m�, p�rk�, pa�tik a nekvalitn�ch konzerv, �kod� tak� pr�myslov� vyr�b�n� marin�dy, kter� v�t�inou obsahuj� velk� pod�l cukru. Stejn� tak je nevhodn� dnes velmi popul�rn� kebab. Ne��douc� je i pit� alkoholu. Svou roli hraje tak� zp�sob p��pravy j�dla � nevhodn� je sma�en�, fritov�n� a grilov�n�.
P�i zji�t�n� prediabetu je z�kladem l��by p�edev��m zm�na �ivotn�ho stylu. Jeliko� pacienti s prediabetem �asto m�vaj� nadv�hu nebo jsou ob�zn�, krom� reduk�n� diety je d�le�it� za��t s pravidelnou aerobn� fyzickou aktivitou. Optim�ln� je minim�ln� t�icetiminutov� aktivita t�ikr�t t�dn�. Ide�ln�m typem pohybu je rychl� ch�ze nebo j�zda na kole. A pro ku��ky je naprosto z�sadn� s kou�en�m p�estat.
Zm�nou �ivotn�ho stylu, zdravou stravou a pohybem je mo�n� se zcela vyhnout rozvoji diabetu 2. typu ve v�ce ne� 50 % p��pad�.
(C) 1999-2024 Rodina Online, v�echna pr�va vyhrazena.