Prost�ednictv�m terapie Vojtovou metodou, tedy takzvanou reflexn� lokomoc�, je mo�n� vracet do funkce svaly, kter� �lov�k p�i sv�m pohybu nedok�e v�dom� pou��vat.
"...s m�m dev�tim�s��n�m synem cvi��me od druh�ho m�s�ce Vojtovu metodu. �ty�ikr�t denn�. Tade�ek m� oslaben� svalstvo jak na ru�i�k�ch, tak na no�i�k�ch. M� kyf�zu p�te�e a hypotonii. Zat�m se n�m neda�� ani sezen�, ani lezen�. Ale v�m, �e d�ky cvi�en� d�l�me velk� pokroky a �e v�echno vytr�nujeme. Proto bych V�s r�da poprosila, zda byste v n�kter�m z nejbli���ch ��sel nemohli otisknout �l�nek, kter� by se t�kal pr�v� tohoto typu cvi�en�. Mysl�m, �e by to ocenila nejedna maminka, kter� se v tuhle chv�li pot�k� se stejn�m probl�mem..."
Mirka
(Vysv�tlivky: kyf�za = vadn� zak�iven� p�te�e, hypotonie = sn�en� nap�t� sval�. Pozn. red.)
"Kdy� se mi narodila t�ce posti�en� Terezka, d�vali j� zpo��tku l�ka�i maxim�ln� deset dn� �ivota. �ekli mi doslova, �e pro n� bude hr�t roli pitevn� n�lez, ,aby zjistili, kde p�esn� se stala chyba'. Pak, kdy� se zjistilo, �e je Terezka bojovn�k a svoji bitvu o �ivot nehodl� jen tak vzd�t, mi radili, abych ji dala do �stavu. �e j� tam - coby ,le��kovi', kter� nem� �anci se v �ivot� postavit na nohy - bude nejl�p. Pamatuji si jako dneska, �e jsem tehdy jela tramvaj� a honilo se mi hlavou: ,Tak j� si budu takhle jezdit po Praze, zat�mco moje d�t� bude kdov�kde v �stavu a j� ani nebudu v�d�t, co se s n�m d�je?'
Kladla jsem si tehdy, p�ed osmn�cti lety, donekone�na ot�zku, pro� se to stalo zrovna mn� - jsem zdrav�, �iju zdrav�, jsem mlad�, kolem m� v�ichni v rodin� dokto�i, v�echny t�hotensk� prohl�dky dopadly bezvadn� a b�c!... No a pak jsem si dala sama odpov��. Stalo se to pr�v� mn� proto, �e tam naho�e n�kdo v�d�l, �e Terezka bude v t�ch nejlep��ch rukou. �e j�, coby profesion�l, m��u pomoct mnohem l�pe ne� maminka, kter� je sice stejn� miluj�c� a stejn� odhodlan�, ale coby laik d� na uji��ov�n� prvn�ho pediatra z porodnice a nep�jde jak buldok proti v�em. M�la jsem kr�tce po studi�ch na FTVS, kde jsem vystudovala - pro Terezku tenkr�t ten �pln� nejvhodn�j�� obor - fyzioterapii. Nav�c jsem, v nouzi nejvy���, natrefila po chv�li hled�n� a t�p�n� na skv�lou pediatri�ku - v t� dob� velmi osv�cenou, proto�e sama m�la posti�en�ho syna - a ta n�m pomohla. Za�ala jsem s Terezkou n�kolikr�t denn� cvi�it Vojtovu metodu. Co� bylo nesm�rn� nam�hav� psychicky i fyzicky, jist� pro ob� dv�. Terezka ze za��tku velmi plakala (j� n�kdy taky), pak si zvykla. Co je ale hlavn� - pomohla jsem j�. Z p�vodn� bezmocn�ho tvora, odsouzen�ho jen k le�en�, se stala hol�i�ka, kter� chod�. Sice s probl�my, ale chod�.
Pt�te se m�, zda j� tato terapie pomohla i po psychick� str�nce? J� mysl�m, �e ur�it� ano. V�echno souvis� se v��m: Kdy� cvi��te t�lo, m��e doj�t i k posunu v psychick� oblasti. Mysl�m si, �e kdy� se - by� siln� ment�ln� posti�en� - d�t� postav�, okam�it� na sv�t kouk� jin�ma o�ima, ,nakopne ho to', m� nov� z�itky, nov� pohnutky k tomu, dostat se d�l, i kdy� je to jen v omezen�ch mez�ch jeho mo�nost�."
Terezka, jej� mozek je od narozen� velmi po�kozen, je dnes schopn� prov�d�t nejz�kladn�j�� �kony. Nemluv�, respektive vyjad�uje se sv�r�znou pantomimou, ale vn�m�. Je to ��astn� a pohodov� d�t�, obklopen� "sv�mi lidmi" a �ij�c� ve sv�m vlastn�m sv�t�. �ij�c� mimo zdi �stavu a mimo postel, kter� by byla jeho jedin�m sv�tem. Terezka je d�t� vypiplan� m�mou, kter� by si zaslou�ila met�l. Proto�e svou slu�n� na�l�pnutou kari�ru musela kv�li p��i o posti�enou dceru upozadit.
Mus�m p�iznat, �e k seps�n� �l�nku m� vedl nejen dopis maminky Mirky z �vodu, ale tak� moje vlastn� zku�enost s dnes dev�tiletou Nat�lkou. Narodila se v 31. t�dnu t�hotenstv�. Vyv�jela se naprosto v pohod�, v�emi prohl�dkami proklouzla jak lasi�ka. Ve t�ech letech si ale pediatr v�iml, �e p�i ch�zi vt��� �pi�ky no�i�ek dovnit�. Nav�t�vili jsme ortop�da ve zn�m� nemocnici a b�hem p�ti minut jsme vypadli jak cukr��i. Autentick� slova odborn�ka: "To je v po��dku, to je jen z�le�itost mozku. A� se j� budou l�bit kluci, za�ne si na ch�zi myslet sama a to budete koukat, jak ty �pi�ky st��et p�estane." Bum, a bylo hotovo! Postup l�ka�e se mi pochopiteln� nel�bil, i nav�t�vili jsme dal��ho ortop�da. Ten alespo� p�edepsal speci�ln� vlo�ky. Dcera je nos� poctiv� doposud. Vlo�ky a speci�ln� kl�nky samoz�ejm� zlep�ily stav ploch� no�i�ky, ale nijak markantn� neovlivnily zp�sob ch�ze. T�m jsme bohu�el ztratili dal�� drahocenn� �as. Pak jsme se nakonec p�ece jen dostali do rukou �ikovn� fyzioterapeutky (na�la a platila jsem si ji sama, na slova "ono se to zlep��, jen m�jte trp�livost" u� jsem byla alergick�) a n�kdy v p�ti letech (a�) jsme za�ali kone�n� cvi�it Vojtovu metodu. Rehabilitujeme a "vojt�me" - dodne�ka. Stav se rapidn� zlep�il, ale jedn� se o b�h na dlouhou tra�. Proto�e jsme za�ali pozd� - chybn� vzorec u� byl v Nat�l�in� mozku p��li� dlouho zafixovan�. Bylo n�m �e�eno, �e budeme cvi�it a rehabilitovat do dosp�losti. Hlavn� ale je, �e to sice jde ztuha, ale jde!
Podle fyzioterapeutky Mgr. Jany Mare�ov� by se m�ly se v�emi t�k�mi nedono�enci prov�d�t cviky podle Vojtovy metodiky preventivn� - minim�ln� dva m�s�ce. Podle n� - rad�ji dva m�s�ce zbyte�n�ho cvi�en�, mamin�iny n�mahy, energie a nerv�, ne� pak pracn� (a l�ta - tak jako v na�em p��pad�) doh�n�t, co se d�... Tak se to alespo� u�� budouc� fyzioterapeuti na vysok� �kole - u�� se ch�pat nedono�ence jako rizikovou skupinu, s n� je t�eba pracovat. A te�ka. Je to stejn� jako s ch�ipkou - kdy� v�ichni kolem n�s lehnou, tak� se preventivn� l�dujeme vitam�ny, abychom j� nepodlehli... Praxe je bohu�el jin�. ��ste�n� je to neinformovanost� (p�edev��m t�ch star��ch) pediatr� (zku�enost J. M.), ��ste�n� nedostatkem vy�kolen�ch terapeut� - p�edev��m na mal�ch m�stech.
Pro� je nutn� "vojtit" p�edev��m mal� miminka? (Kdy� pr�v� jim se ned� vysv�tlit, pro� s nimi ta hodn� m�ma prov�d� n�co, co jim v�bec, ale v�bec nen� p��jemn�?!)
Odpov�� "v�deck�": Proto�e plasticita centr�ln�ho nervov�ho syst�mu (obnovov�n� neur�ln�ch spojen�, vytv��en� dal��ch spojen�) je nejv�t�� v ran�m v�ku.
Odpov�� p�elo�en� do "lai�tiny": Kdy� m� miminko men�� �i v�t�� vadu pohybov�ho apar�tu, za��n� pou��vat n�hradn� motorick� vzorce. Ty se �asem fixuj� a znemo��uj� tak n�stup "norm�ln�" motoriky. Proto je tak nutn� za��t cvi�it s co nejmen��m miminkem - tedy je�t� p�ed t�m, ne� se n�hradn� zp�sob konkr�tn�ho pohybu zafixuje, zautomatizuje... (a "vt�hne do hry" i kostru, klouby, svaly). Z toho tedy vypl�v� jedno ponau�en�: ��m del�� fixace - zvyk�n� na n�hradn� motorick� vzorec - t�m hor�� n�prava!
Cvi�en� s co nejmen��m miminkem m� podle fyzioterapeutky i dal�� v�hodu: mal� t�l��ko si lze sn�z "srovnat" v ruce. V n�kter�ch p��padech je t�eba stla�ovat hned n�kolik spou��ov�ch z�n dohromady. Vzhledem k tomu, �e t�mto �konem "nut�me" t�l��ko d�lat n�co, na co nen� zvykl� - nut�me ho ub�rat se "jin�mi, ne�levov�mi cestami, ne� bylo doposud zvykl� " - m� tendenci se br�nit. A my se nesm�me nechat miminkem "p�eprat". My ho mus�me, alespo� po t�ch nezbytn�ch p�r minut dr�et v poloze, kter� ho p�inut� ony "nov� cest v mozku" hledat...
Tato bezesporu velice ��inn� forma terapie byla objevena profesorem V�clavem Vojtou u� v pades�t�ch (!) letech minul�ho stolet�. Jde o soubor metod reflexn� lokomoce (reflexn� lokomoce = automatick� pohyby, jak�mi v�echny �iv� tvory vybavila p��roda). Pou�it�m reflexn� lokomoce je mo�n� vracet do funkce svaly, kter� �lov�k p�i sv�m pohybu nedok�e v�dom� pou��vat. Vrozen� pohybov� program, kter� je p�i poru�e blokov�n, je vyvol�v�n z podv�dom� bez aktivn� spolupr�ce pacienta. Proto m��e b�t aplikov�n na miminka nebo na ment�ln� posti�en� - ani jedna skupina nen� schopna v�dom� spolupracovat. Dr�d�n�m spou��ov�ch z�n doch�z� k aktivaci a k �azen� svalov�ch skupin spr�vn�m zp�sobem - co� se zapisuje do v�dom� pacienta. Pacient se znovu u�� svaly spr�vn� ovl�dat.
Dnes nach�z� Vojtova teorie (neboli reflexn� lokomoce) �irok� terapeutick� uplatn�n�. Jak s�m o sob� profesor Vojta ��k�val: "J� jsem tuto metodu nevynalezl, j� ji jenom na�el. A rozv�jel jsem ji po cel� sv�j �ivot..."
Mgr. J. Mare�ov�: Ka�d�, i ten nejv�ce posti�en� �lov�k m� v mozku naprogramovan� spr�vn� vzorec. Na terapeutick�ch principech prof. Vojty je geni�ln� to, �e on metodou pokus� a omyl� na�el spou��ov� z�ny, kter� jsou schopn� odstranit ve�ker� patologick� projevy. P�edstavte si, �e m�te p�ed sebou cesti�ku zapadanou sn�hem (chybn� motorick� vzorec). Kdy� vezmu do ruky hrablo a za�nu cesti�ku prohazovat (zm��knu spou��ovou z�nu), m��u za��t cesti�kou proch�zet (reflex je nastartov�n). N�kter� cesti�ky pokr�v� slabou�k� vrstva sn�hu, sta�� je jednou hrablem projet a je uklizeno. Na jin�ch cest�ch jsou metrov� z�v�je (u t잚�ch posti�en� �i u t�ch posti�en� pohybov�ho apar�tu, kde jsou n�hradn� patologick� vzory l�ta fixovan�, bude trvat o dost d�le, ne� se dostav� �sp�ch - ne� se znovu nastartuje spr�vn� program). Odh�zet z t�chto zav�t�ch cest sn�h bude trvat dlouho. A bude to st�t dost n�mahy, trp�livosti i sil.
Profesor MUDr. V�clav Vojta byl v�znamn� �esk� neurolog, ro�n�k 1917. Zem�el p�ed osmi roky. Jak u� to tak u n�s tehdy chodilo, jeho z�sluhy museli nejprve ocenit v N�mecku, kam dr. Vojta emigroval v roce 1968, aby se posl�ze stal celosv�tov� uzn�van�m odborn�kem v l��b� a diagnostice d�tsk�ch v�vojov�ch poruch. Pan profesor nem�l r�d, kdy� se jeho technice ��kalo Vojtova metoda, ale trval na ozna�en� princip. Tak�e spr�vn� ozna�en� jeho celo�ivotn� pr�ce je Vojt�v princip (zd� se ale, �e se tento n�zev mezi laickou ve�ejnost� nev�il). Ti, kdo m�li �anci ho osobn� poznat �i s n�m spolupracovat, o n�m hovo�� jako o vynikaj�c�m odborn�kovi a skv�l�m �lov�ku, kter� se sv�mi mal�mi pacienty pracoval s l�skou a obrovskou empati�. Jeho velk� d�v�ra v l�sku matky k d�t�ti mu otev�ela cestu k l��b� d�t�te s posti�en�m. Dovolila mu sv��it vysoce odbornou p��i do rukou rodi��. Na p�edn�k�ch pr� �asto opakoval v�tu: "Matka intuitivn� pracuje v�dy spr�vn� a d�t� od miluj�c� matky tuto l��bu p�ij�m�."
Fyzioterapeutka: Na tuto ot�zku u� jsme si ��ste�n� odpov�d�li. Cesti�ka zapadan� sn�hem, pamatujete? Je to velmi t�k�, ale d� se. Ke cvi�en� s t�lem velk�ho d�t�te nebo dosp�l�ho �lov�ka je t�eba vynalo�it zna�nou fyzickou s�lu - t�m sp�, pot�ebujete-li op�t obs�hnout hned n�kolik spou��ov�ch z�n najednou. Vojtovu metodu, nebo Vojt�v princip, chcete-li, lze pou��t tak� jako p�idru�enou terapii k dal�� l��b�. Nap��klad u pacient� po mozkov� mrtvici. (U� v souvislosti s miminky jsme si ��kali, �e lidsk� mozek je "plastick�". Chyb�-li jedno centrum, m��ete cvi�en�m p�esv�d�it jinou ��st mozku, aby ur�itou funkci p�evzala. �lov�k po mrtvici je, sv�m zp�sobem, tak� takov� miminko. Je-li ��st mozku mrtvic� po�kozena, je t�eba naj�t nov� cesty, nov� spojen�. Naj�t, nebo se o hled�n� nov�ch cest alespo� pokusit...)
Samotn� terapie b�v�, stejn� jako vy�et�ov�n� polohov�ch reakc� u men��ch d�t�, bohu�el spojena s pl��em, k�ikem a nelibost� mimina velice �asto. N�kter� maminky - ty, kter� jsou obzvl m�kk�, anebo ty, kter� jsou p��li� unaven� na to, aby vedle spousty ka�dodenn�ch povinnost� zvl�daly je�t� proplakan� a provztekan� (�asto na obou stran�ch) cvi�en� (n�koliker� za den) - svou snahu vzd�vaj� a cvi�it s mim�em p�est�vaj�. Mo�n� by si m�ly uv�domovat jedno: sv�mu d��tku rozhodn� neubli�uj�! T�m, �e se ho tlakem na r�zn� spou��ov� z�ny sna�� p�im�t ke spr�vn�mu u��v�n� t�ch spr�vn�ch sval� (ono to neum�, stla�ov�n�m p�esn�ch bod� se to ale jeho t�l��ko "u��"), jenom omezuj� drobe�kovo pohodl�. Neubli�uj� mu. Pom�haj� mu...
Mgr. Jana Mare�ov�: D�ti p�i cvi�en� pl��ou, ale nen� to t�m, �e je metoda bolestiv�. T�m, �e jsou dr�d�ny spou��ov� (v�bavn�) z�ny, jsou d�ti nuceny vykon�vat pohyb, kter� je jim vlastn� ciz�, kter� jim nen� p��jemn� a kter� je "roz�iluje". Bli��� a pohodln�j�� jsou pro n� pohyby jejich chybn� motoriky, kter� u� si za sv�j kr�tk� �ivot stihly osvojit...
Jedna d�le�it� rada pro maminky: Nejlep�� pro miminko je, kdy� je nech�te bezprost�edn� po cvi�en� rozbalen� a d�te mu tak mo�nost, aby nov� vzor, jen� se mu do mozku "vojt�n�m" probojoval, ihned pou�ilo. Tak m��e doj�t k fixaci tohoto nov�ho vzoru. Ide�ln� je, kdy� ho - rozbalen� nebo jen v lehk� ko�ilce - nech�te povalovat na dece na zemi a ned�v�te ho ani do post�lky ani do ko��rku. ��m v�c volnosti a prostoru, t�m v danou chv�li l�pe.
Varov�n� p��mo z praxe: Nikdy se neu�te "vojtovku" na d�lku - tedy ani z n�jak� kn�ky nebo instrukt�n�ho filmu pochybn� kvality, dokonce ani od kamar�dky, kter� "si to se sv�m d�t�tem vyzkou�ela, tak�e v�, o co jde...". I takov� maminky podle pan� fyzioterapeutky mezi n�mi chod�...
Sv� d�t� sv��te toliko ruk�m odborn�ka - ide�ln� je spojen� pediatr - neurolog - fyzioterapeut. Posledn� jmenovan� v�s pak nau�� s d��tkem cvi�it - a to rozhodn� nikoli v r�mci jednor�zov� lekce. K fyzioterapeutovi budete doch�zet s d�t�tem na pravideln� konzultace - odborn�k u� si ohl�d�, zda maminka "vojt�" spr�vn�.
Vzhledem k tomu, �e p�i terapii Vojtovou metodou se v�t�inou jedn� o l��bu d�t�, je pot�eba si uv�domit, �e tak, jak se d�t� vyv�j�, rozv�j� se i jeho l��ba - a b�hem l��ebn�ho procesu se m�n�. Rozhodovat o zp�sobu a postupu l��by m��e pouze zku�en� odborn�k, kter� zn� z�konitosti v�voje jedince a mo�nosti, jak Vojt�v princip aplikovat na m�n�c� se situaci.
Vojtova metoda je velmi slo�it� metoda vhodn� pro cvi�en� novorozenc�, kojenc� i star��ch d�t� v p��padech, kdy je n�jak�m zp�sobem poru�en �i zpomalen v�voj d�t�te. V na�� republice je tato metoda pova�ov�na za nejlep�� l��bu pro pacienty posti�en� nap��klad jakoukoli formou d�tsk� mozkov� obrny.
Vzhledem k pot�eb� tuto terapii aplikovat pravideln�, u�� se rodi�e Vojtovu metodu pod odborn�m veden�m fyzioterapeuta tak, aby ji mohli prov�d�t doma i n�kolikr�t denn�. U d�t� se prov�d� cvi�en� v rozsahu 5 a� 30 minut podle v�ku d�t�te. D�vkov�n� u dosp�l�ch je individu�ln� a z�le�� na typu posti�en� a v�ku pacienta.
"B�h� mi mr�z po z�dech, kdy� si p�edstav�m, kolika d�tem by pomohlo pravideln� rehabilita�n� cvi�en�, aby v�e dohnaly, ale necvi��, proto�e jejich rodi��m to nikdo ne�ekl anebo rodi�e nepochopili, jak je to d�le�it�."
To je �ryvek z p��sp�vku, kter� na sv�j blog vyv�sila maminka, kter� velmi dob�e v�, o� jde. Tady je pokra�ov�n�.
"Ot�hotn�la jsem ve t�iceti, nekou��m, nepiju. J� ani man�el netrp�me ��dnou chronickou nemoc�. Nem�li jsme zvl�tn� p��n� ohledn� na�eho potomka, snad jen takov� obvykl�, aby byl zdrav�. N� syn, R�a, se narodil po bezprobl�mov�m porodu. P�i narozen� m�l 5 kg, Apgar 9-10-10. Narodil se 10 dn� po term�nu, p�irozenou cestou, bez jak�chkoliv komplikac�. Byl kr�sn�, zdrav�, byla jsem tak py�n�. Usm�val se v term�nu, kon�ky p�sl v term�nu. Neb�val nemocn�, poprv� a� v 9 m�s�c�ch. V dob�, kdy miminka za��naj� otv�rat p�sti�ky a sahat po hra�k�ch, to d�lal tak�. Ale pro hra�ky se natahoval v�dy jen jednou rukou. Pravou ruku nepou��val, m�l ji za�atou v p�st. P�ipadalo n�m to zvl�tn�, ale ��kali jsme si, �e je na jednu ruku asi �ikovn�j�� a ta druh� �e se teprve vyv�j� a do�ene to. Na prav� ruce nebylo na prvn� pohled nic zvl�tn�ho, po �ase i p�st trochu povolila, ale v�t�� hra�ky dr�el levou rukou a p�idr�oval si je o b�icho. Pak, kdy� se d�ti u�� p�et��et, se p�et��el jen jedn�m sm�rem. Byl leniv�, kdy� na hra�ku nedos�hl, prost� ji nechal b�t. ,Velk� d�ti b�vaj� leniv�j��,' sl�chala jsem.
M�li jsme velk� �t�st�. Kdy� m�l R�a 6 m�s�c�, dostali jsme se shodou podivn�ch n�hod k v�born� rehabilita�n� sest�e, kter� m� dlouhou praxi s Vojtovou metodou. Tehdy, pr�v� od n�, jsem se dozv�d�la poprv�, �e m�j syn je a bude t�lesn� posti�en�. A mimo jin� mi �ekla: ,Ka�d� d�t� chce objevovat, chce si vz�t zaj�mavou hra�ku, nau�it se pohybovat. Je to p�irozen� lidsk� touha. Kojenec, kter� nebojuje o hra�ku nebo zaj�mavou v�c, nebojuje, proto�e nem��e, ne proto, �e nechce.'
R�a m� dnes 3 roky, pr�kazku ZTP a diagn�zu d�tsk� mozkov� obrna.
Diagn�zu DMO vy�knou l�ka�i v�t�inou a� po 1. roce v�ku, proto�e do t� doby �ekaj�, jestli rehabilitace v�e neuprav�. Ani n�m neurolo�ka po vy�et�en� v p�ti m�s�c�ch nenazna�ila, �e bychom sp�li k podobn� diagn�ze. Je to velk� �koda, proto�e podle mne jen vyd�en�, a tedy motivovan� matka dok�e poctiv� doma s d�t�tem cvi�it.
D�tsk� mozkov� obrna je po�kozen� mozku, kter� nedok�e ovl�dat jinak funk�n� t�lo. M�j syn nedok�zal ovl�dat celou pravou stranu t�la. Bez intenzivn�ho cvi�en� by nikdy neza�al pravou ruku pou��vat. Chodit by se nakonec velmi pozd� nau�il, ale pravou nohu by tahal za sebou. Kdybychom za�ali cvi�it do jeho 3 m�s�c�, nemusela se u n�j obrna vyvinout. Byl by z n�j lev�k s hodn� ne�ikovnou pravou rukou. Bylo mi l�to, �e jsme za�ali intenzivn� cvi�it tak pozd�. Zlobila jsem se na sebe, �e jsem tak ot�lela a ne��dala o d��v�j�� term�n vy�et�en� u odborn�ka. Nav�t�vovali jsme sice rehabilitaci u� od t�� m�s�c�, ale na�e prvn� rehabilita�n� sestra na R�ovi nic v�n�ho nepoznala. Nech�vala n�s cvi�it Vojtovu metodu, ale dnes u� v�m, �e ji sama v�bec neum�la.
Jen podrobn� neurologick� vy�et�en� dok�e u kojence odhalit, zda je jeho opo�d�n� psychomotorick� v�voj zp�soben po�kozen�m centr�ln� nervov� soustavy, nebo je to jen opo�d�n� a d�t� v�e bez v�t��ch probl�m� do�ene. ��dn� matka, babi�ka ani teti�ka tohle nepozn� a poznat nem��e. Neptejte se sv� kamar�dky: ,Mal� je n�jak opo�d�n�, nem�m s n�m n�kam zaj�t?' Nenechte se uchl�cholit t�m, �e n�kter� d�ti jsou leniv�j��, pomalej��. Na nic ne�ekejte, a jestli m�te pochybnosti, ��dejte u l�ka�e doporu�en� na neurologii a rehabilitaci.
Hemipar�za, kterou m� R�a, je u� u p�lro�n�ho d�t�te hodn� z�eteln�. Je vid�t, �e d�t� v�e d�l� jen jednou rukou.
R�a se nakonec, proto�e za�al rehabilitovat pozd�, diagn�ze d�tsk� mozkov� obrna nevyhnul. P�esto, d�ky cvi�en�, se velmi zlep�il. Na za��tku o sv� prav� ruce v podstat� nev�d�l, dnes dok�e spojit dv� velk� lego kostky k sob�. Ve dvou letech za�al chodit, jen malinko kulh�. Pravou ruku nem� pln� funk�n�, nedok�e t�eba sebrat mal� p�edm�ty. Pravideln� cvi�it bude u� do konce �ivota. Ale ud�lal velk� pokrok a st�le se zlep�uje. To v�e d�ky Vojtov� metod� a hlavn� na�� trp�liv� rehabilita�n� sest�e.
Vojtova metoda nen� poukaz na zdrav� d�t�, ale je to velk� �ance. Nepromarn�me ji." (www.dmo.blog.cz.)
Prost�ednictv�m terapie Vojtovou metodou, tedy takzvanou reflexn� lokomoc�, je mo�n� vracet do funkce svaly, kter� �lov�k p�i sv�m pohybu nedok�e v�dom� pou��vat. Reflexn� lokomoce aktivuje oslaben� a nepou��van� svaly. Vyu��v� k tomu vrozen�ho pohybov�ho programu centr�ln�ho nervov�ho syst�mu, kter� je p�i poru�e funkce blokov�n. P�i aktivaci nen� ��douc� v�dom� spolupr�ce pacienta, vybavuje se z podv�dom�. Jedine�n� je v tom, �e se s l��bou pohybov�ho syst�mu (p�i v�asn� diagnostice) m��e za��t ji� v novorozeneck�m obdob�. U d�t� se terapii pod odborn�m veden�m fyzioterapeuta u�� rodi�e a doma ji n�kolikr�t denn� prov�d�j�. D�lka jedn� cvi�ebn� jednotky se pohybuje kolem p�ti a� dvaceti minut, z�le�� na v�ku d�t�te.
P.S.
Je�t� p�ed p�r lety se stav�li l�ka�i - pediat�i a ortopedi - k Vojtov� metod� p�inejmen��m laxn� (nechci napsat negativn�, dotkla bych se t�ch osv�cen�ch, a to bych velmi nerada). O tom ostatn� sv�d�� p��b�h fyzioterapeutky Jany (zku�enost osmn�ct let star�) a p��b�h m�j (z�itky o dev�t let mlad��). Doba pokro�ila. Otev�eli jsme se sv�tu a t�m i nov�m zku�enostem, experiment�m, l��ebn�m postup�m... Maminky u� neodk�vaj� jak tup� ovce ve�ker� metody, jimi� jsou l��eny jejich d�ti - pokud ve skrytu du�e pochybuj�. Dne�n� maminky u� se nau�ily pochybovat NAHLAS! Rodi�e se dnes po novink�ch p�d� sami, nenech�vaj� v�e na odborn�c�ch - surfuj� po internetu, chatuj� s ostatn�mi rodi�i maj�c�mi podobn� zku�enosti, p�ekl�daj� si �l�nky z cel�ho sv�ta. Dnes u� je b�n�, �e nejsme-li my, m�my, spokojen� u jednoho odborn�ka, nav�t�v�me hned n�kolik specialist� a p�ednost pak d�me tomu, kdo n�m p�ipad� nejd�v�ryhodn�j��.
Je�t� p�ed des�tkou let bych na�la kupu oponent� "vojtovky" z �ad (nejsp� v�t�inou star��ch) l�ka��. J� a dcera jsme toho smutn�m d�kazem.
Ale p�e se rok 2008. P�ed �asem, kdy jsem za�ala sb�rat materi�ly k tomuto �l�nku, jsem z�rove� obtelefonovala a p�es zn�m� sehnala dobrou dvac�tku l�ka��. NIKDO z nich dnes o metod�, kterou "nevynalezl, ale na�el" pan profesor Vojta NEPOCHYBUJE. Cht�la jsem po nich, aby mi oponovali, aby snesli alespo� p�r argument� proti "vojtovce", argument�, kter� bych mohla v �l�nku kv�li v�t�� objektivit� pou��t. Nestalo se tak.
Ale co nen�, m��e b�t. T�eba se odp�rci ozvou po oti�t�n� t�chto ��dek. R�di jejich n�zory zprost�edkujeme �ten���m. Ale na druh� stran� - prostor dostanou i nekontroverzn� dopisy a maily. Opravdu n�s (a nejenom n�s!) budou va�e zku�enosti s touto staronovou fyzioterapeutickou metodou zaj�mat...
Odborn� konzultace: Mgr. Jana Mare�ov�
Z�skejte p�edplatn� i d�rek z M�MA a j�! Objednejte si v obdob� od 25. �ervna do 24. �ervence 2008 na jeden rok p�edplatn� �asopisu M�MA a j� a z�skejte automaticky d�re�ek - dv� chrast�tka na z�p�st� od Infantina. �asopis si m��ete p�edplatit i prost�ednictv�m internetu zde.
(C) 1999-2024 Rodina Online, v�echna pr�va vyhrazena.